Přeskočit na hlavní obsah

Proč používat LaTeX místo Wordu?

LaTex je prostředí pro psaní dokumentů, něco jako Word. Na rozdíl od Wordu ale výstup psaný v LaTeXu vypadá mnohem profesionálněji (mimochodem - taky jej používá hodně vydavatelů skript a knížek). Když se psát v LaTeXu naučíte, už nikdy nebudete chtít znovu cokoli napsat ve Wordu...


Proč psát v LaTeXu?

+ profesionální vzhled dokumentu (Word je proti tomu hadr;) )
+ dodržuje typografická pravidla (o Wordu pomlčím)
+ jednoduché nahrazení více obrázků najednou
+ jednoduchá práce s číslováním obrázků, rovnic, tabulek
+ skvělý pro práci s referencemi a citacemi
+ hbité psaní rovnic, vzorců (ve Wordu pekelné klikání)
+ dělá přesně, co mu řeknete značkami (ne jako Word, který si dělá, co chce)
+ šablony na referát, článek, knihu, prezentaci (rozšíření Beamer), poster
- musíte se naučit pár značek (trochu podobné html)

Jak psát v LaTeXu?

Psaní v LaTeXu funguje tak, že píšete do tzv. zdrojového souboru (což je obyčejný textový soubor, jen má příponu "tex") - sem tam přidáte nějakou speciální značku (začíná zpětným lomítkem a říká LaTeXu, že třeba značka \section je nadpis a podobně), který potom jen překompilujete stiskem jedné klávesy pomocí LaTeXu, který z něj vytvoří krásný pdf dokument. Výsledky jsou proti Wordu mnohem, mnohem, mnohem, ale opravdu MNOHEM lepší:-)



Ukázka zdrojového souboru LaTeXu a výsledného pdf dokumentu

Naučit se značky, které LaTeX používá, je otázkou chvilky, pokud jste někdy zkoušeli udělat si jednoduchou html stránku; pokud ne, počítejte, že to možná vezme pár hodin. První dokument možná budete psát trochu déle než ve Wordu, ale každý další už napíšete rychleji a čím delší bude, tím více oceníte výhody, které LaTeX proti Wordu skýtá.

Srovnání typických činností při psaní referátu či záverečné práce v LaTeXu a ve Wordu


činnostLaTeXWord
formátování obecně + nemusíte prakticky vůbec řešit, žádné automatické zrady - neustále řešíte, že vám tu něco píše tučně, kurzívou, protože jste tam jednou měli text s tímto formátem; dokola řešíte velikost fontů a další nesmysly
strukturování obecně + plná kontrola; nadpis pomocí \section, pozicování obrázků automaticky dle typografických zásad - dělá si víceméně, co chce on; automatické poskakování obrázků, tabulek apod. je naprosto k vzteku
číslování obrázků, rovnic, tabulek + stačí napsat k rovnici či obrázku značku \label{MUJ_POPIS}, číslo zarovnává a čísluje automaticky - jedním slovem hrůza; ve srovnání s LaTeXem neskutečně pracné a složité
odkazování na obrázky, rovnice, tabulky + v textu lehce přes \ref{MUJ_POPIS} - vkládání křížových odkazů, dost otravné lovení v menu
číslované seznamy + pohoda, co značka \item, to puntík či číslo - automaticky přečísluje seznamy či nadpisy nejčastěji tak, jak nechcete a dát to zpět Vám dá pořádně zabrat
tabulky +/- vzhledné výsledky, je pravda, že do toho trochu musí člověk zpočátku proniknout, jak se píší; když se ale výsledek podaří, vypadá tabulka asi tak milionkrát lépe, než ve Wordu - práce s tabulkami jsou peklo samo o sobě
reference, odkazy na literaturu + stačí vytvořit tzv. Bibtex soubor, který umí vytvořit nástroje na citování - pak jen do zdrojového souboru napsat \ref{NAZEV}, což automaticky přidá odkaz ve Vámi nastavené citační normě; tu můžete jedním příkazem změnit (když se rozhodnete, že místo IEEE publikaci pošlete do Nature;) ) - horor zvlášť když se rozhodnete změnit třeba citační normu (vzhled citací)
kvalita obrázků a grafů + díky podpoře eps formátu (vektorové obrázky - grafy díky tomu i při velmi velkém přiblížení dokumentu nejsou kostičkované) velmi vysoká; samozřejmě ale podporuje i obyčejné jpg, png a další - podporuje jen bitmapové obrázky, což v praxi znamená, že když graf v takovém formátu přiblížíte, bude kostičkovaný; a ošklivý bude většinou i na první pohled
pozicování obrázků + automaticky dle typografických pravidel, jen nastavíte například šířku - dělá si víceméně co chce, práce s obtékáním textu je k vzteku
změna více obrázků najednou* + snadno - nahradím obrázky v daném adresáři a kliknu na překompilování zdrojového souboru - brutální otrava - musím měnit jeden po druhém a pokud jsem změnil velikosti, celý dokument se mi totálně rozsype; chce to mít po ruce koňskou dávku antidepresiv
vkládání rovnic + velmi rychlé, stačí se jen naučit pár značek - velmi zdlouhavé klikání, nemluvě o tom, že si zase automatické formátování bude s výsledným vzhledem rovnice dělat, co se mu zachce
výsledný vzhled dokumentu + vysoce profesionální - hadr
*obrázky jsou odděleny od textu, takže když například máte práci s 20 grafy a zjistíte, že v nich máte nějakou chybu, stačí jen nahradit obrázky v patřičné zdrojové složce a překompilovat zdrojový kód

Odkazy

https://cs.overleaf.com - online prostředí pro psaní v LaTeXu, běží normálně v prohlížeči (doporučuji; instalace na počítač je pro začátečníka trochu náročná a zbytečně by vás mohla odradit)
https://cs.overleaf.com/learn/latex/Free_online_introduction_to_LaTeX_(part_1) - pěkný úvod do LaTeXu (anglicky)

Populární příspěvky z tohoto blogu

Jak napsat dobrý závěr? (zprávy či odborného článku)

Napsat dobře závěr referátu nebo zprávy dává mnoha studentům zabrat. Závěr je přitom ale prakticky to nejdůležitější na celém odborném textu . Dokáže celý text buď posunout nebo také úplně sestřelit. Ve vědeckém světě to ale funguje tak, že pokud čtenáře zaujme titulek, přečte si abstrakt (shrnutí) a poté závěr. Pak až si případně přečte vlastní obsah článku. Odborný text typicky obsahuje: titulek (abstrakt) úvod tělo teorii metodiku výsledky diskuzi závěr Z úvodu a závěru musí být čtenáři na první pohled jasné, co se řešilo a s jakými výsledky . Když to tak není, ve čtenářových očích text dost ztrácí hodnotu a Vaši práci do devalvuje. A to je škoda.  Musím ale říci, že my učitelé k tomu studenty někdy možná málo vedeme. Psaní odborného textu se dost podceňuje a studenti tak často ani netuší, jak vlastně mají závěr napsat, a proto jej nemají rádi. Co by závěr měl ideálně obsahovat? velmi stručně shnout o čem práce byla co se povedlo, nepovedlo a proč shrnutí ...