Ve vědeckém světě to ale funguje tak, že pokud čtenáře zaujme titulek, přečte si abstrakt (shrnutí) a poté závěr. Pak až si případně přečte vlastní obsah článku.
Odborný text typicky obsahuje:
- titulek
- (abstrakt)
- úvod
- tělo
- teorii
- metodiku
- výsledky
- diskuzi
- závěr
Musím ale říci, že my učitelé k tomu studenty někdy možná málo vedeme. Psaní odborného textu se dost podceňuje a studenti tak často ani netuší, jak vlastně mají závěr napsat, a proto jej nemají rádi.
Ještě pořád si nevíte s psaním závěrů rady? Tak to nevzdávejte a zkoušejte dál. Chybami se člověk učí.
Co by závěr měl ideálně obsahovat?
- velmi stručně shnout o čem práce byla
- co se povedlo, nepovedlo a proč
- shrnutí výsledků a jejich celkové konstruktivní zhodnocení
- komentáře a doporučení nebo upozornění na nalezená úskalí řešení atd.
- popř. nastínění další práce
Co by závěr obsahovat NEměl
- věty typu: "Práce se mi líbila.", "Práce mě bavila." - bude to znít tvrdě, ale to nikoho bohužel nezajímá
- nové informace, měl by pouze shrnovat již uvedené
- pasiv ("bylo vytvořeno", lepší "vytvořili jsme")
- pouhé shrnutí úvodu - "Vytvořili jsme rešerši simulací PLC a programování pro logické řízení."
- výmluvy, proč se něco nepodařilo ("Spadl mi počítač, a proto jsem nemohl práci udělat.")
Několik příkladů závěrů
Zadání, respektive úvod: "Vytvořte rešerši možností simulací PLC a programování pro logické řízení. Důraz dejte na opensource/free nástroje a jazyk Grafcet, udělejte ale i přehled placených nástrojů."
Příklad 1
Na trhu je v dnešní době spousta nástrojů, které umožňují simulovat automatizaci pomocí PLC. Po vypracování práce jsme došli k závěru, že před začátkem programování může být pro vývojáře velkou výhodou zvolit si nejdříve vhodné nástroje podle parametrů projektu, na kterém pracuje.- po přečtení úvodu a závěru nebude čtenář moc moudrý, protože zcela chybí, jaké nástroje autoři nalezli; závěr v druhé větě nereaguje na zadání, čtenáře může pak mást
Příklad 2
Cílem tohoto projektu bylo vytvoření rešerše týkající se dostupných možností PLC simulací a programování pro logické řízení.
Pro tento účel jsme nalezli a poskytli základní informace k následujícím třem softwarům: NIRTEC – EasyPLC, FACTORY I/O a ControlDraw.- příliš stručné, chybí doporučení, zhodnocení, který nástroj byl třeba podle autorů nejlepší, navíc odstavec by typicky neměl obsahovat jen jedinou větu
Příklad 3
Ve zprávě jsou shrnuty některé nástroje pro simulování PLC. Z dostupných informací vyplývá, že pokud máme zájem si simulaci jen vyzkoušet a nechceme naši práci přehrávat do řídicí jednotky, jsou neplacené nástroje dostačující. Z neplacených nástrojů zaujal nejvíce PLC Ladder Simulator pro Android, z placených vypadá nejpřívětivěji Grafcet Studio.- pěkné, stručné, jasné, vypichuje určité přístupy, obsahuje shrnutí a zhodnocení
Příklad 4
V rámci Projektu X jsme udělali rešerši na dostupné simulační nástroje pro logické řízení a zaměřili jsme se na bezplatné nástroje, které jsme si mohli i vyzkoušet. Z naší rešerše vyplývá, že online PLC simulátory (jako MacroPLC) jsou vhodné zejména pro jednodušší simulace. Naopak pro složitější simulace bychom volili spíše software (např. Do-more Designer Software). Pokud někdo hledá více mobilní řešení, lze využít mobilní aplikace (PLC Ladder Logic Simulator). Když jsme se podívali na tématiku logických obvodů, jako přijemné tvořící prostředí bychom určitě doporučili platformu CircuitVerse, která je buď k edukativním účelům, či pro nadšence, naprosto ideální.- velmi pěkně napsané, výborně shrnuje práci, výsledky a uvádí osobní zkušenost i doporučení
Ještě pořád si nevíte s psaním závěrů rady? Tak to nevzdávejte a zkoušejte dál. Chybami se člověk učí.
