Vybíráte téma na bakalářku či diplomku? Rozvažujte dobře!

Stojíte před úkolem vybrat si semestrální projekt, bakalářku či diplomku? Nevíte jak na to? Dobré je řešit to v dostatečném předstihu. Není nic horšího, než mít hloupé téma či vedoucího práce. Když to podceníte, vymstí se vám to. Budete otrávení, demotivovaní, zabijete tím moře času a ještě vás třeba zkoupou u obhajoby či u státnic.

Jak si tedy dobře vybrat téma a vedoucího vysokoškolské práce?

Zde jsem sepsal pár postřehů, které mě naučil (vysokoškolský) život;) Výběr tématu a vedoucího (neboli školitele či konzultanta) jde ruku v ruce (jedno bez druhého dost dobře nefunguje).
Ač se to nemusí na první pohled zdát, dobrý školitel je často mnohem důležitější než dobré téma (krásně to ilustruje vtip o mravenci, který píše diplomku). Vedoucí vás má vést - tedy nejen odborně, ale i lidsky. Když časem zjistíte, že vám téma nesedí, ale budete mít dobrého vedoucího, podrží vás to. Obráceně nikoli.


Vlastnosti dobrého vedoucího

  • Dobré je, pokud se už odněkud znáte - třeba vás učil, takže víte, jaký zhruba je. Nebo jste se potkali na Dni otevřených dveří či podobné akci. Nebo má dobré reference (ptejte se kolegů ve vyšších ročnících).
  • Měl by na vás mít čas - pokud najdete špičkového experta, který se s vámi ale stejde jednou za semestr, budete možná nakonec nešťastní (pokud nejste vysoce samotatný student, který nezná prokrastinaci;) ). Skvělé je, když se můžete scházet třeba jednou za týden či dva. Jinak je riziko, že se na něčem zaseknete a otráví vás to nebo to prostě vyprokrastinujete a budete vše dělat na poslední chvíli a ve stresu.
  • Měli byste si lidsky "sednout" - není nic horšího, než semestr spolupracovat s někým, s kým si lezete na nervy.
  • Měl by umět vést lidi - odborná způsobilost a znalosti nejsou vše. Pokud vedoucí neumí vést, neumí stanovit termíny či je sám nedodržuje, nebude to dobré.
  • Ideální je, pokud ho vaše téma zajímá - pak je šance, že se vám bude věnovat více, než když u něj budete mít téma (které byť třeba sám vypsal), co ho nezajímá. Přenese se to i na vás.
  • Výhodou (nikoli nutností) je, aby měl vedoucí s tématem už sám nějaké zkušenosti - zní to možná paradoxně, ale není nutné, aby vedoucí dané téma měl v malíku. Smyslem vysokoškolské práce je učit se dělat "výzkumnou práci" a ta často jde neprošlapanou cestou.

Vlastnosti dobrého tématu

Nejprve si ujasněte, co vás baví. Jasně, to právě zpočátku člověk často neví, ale dobré je se zastavit a sepsat si to na papír.
Klaďte si otázky jako: Jaké činnosti mě motivují? Co mi přináší radost? Co mě ve škole baví? Kam bych chtěl dál směřovat? Co bych chtěl v životě dělat? Co nemám rád? (př. někoho baví programovat, má radost, když může dělat na projektech pro lidi, baví ho samostatná práce, nemá rád ale prostředí nemocnic; tak nebude dobré téma, kde bude muset být v týmu či na praxi na klinice, ale spíš nějaké s analýzou dat, které mu lékaři dodají).
  • Ideální je takové téma, které vás baví, ke kterému máte nějaký vztah. Přece jen na něm strávíte hodně času a dělat něco, co člověka frustruje je na nic.
  • Dobré je, když to pro vás není velká neznámá. Pokud je, nejdříve si o něm zjistěte trochu informací.
  • Pokud vás žádné vypsané téma nezaujme, můžete si vymyslet své vlastní a poprosit svého vysněného vedoucího, jestli by vám ho nevypsal a nevedl vás.
  • Inspirujte se - koukněte na vypsaná témata z minulých let, bavte se se spolužáky, co řeší. Vaše téma by ve srovnání nemělo být příliš jednoduché, ani příliš složité.

Buďte efektivní! Naučte se psát všemi deseti!

Existuje hodně aplikací na počítač, které slouží k (na)učení psaní všemi deseti. Mně se ale víc líbí ty, které můžu používat když mám chvilku kdekoli:

https://www.nedatluj.cz/ - zdarma; prošel jsem celý kurz, ale musím se přiznat, že po pár měsících jsem začal zase dělat hodně chyb.

https://www.psanihrave.cz/ - placený kurz, ale myslím, že se dost vyplatí. Psaní je motivováno řadou herních prvků a je koncipováno tak, abyste psali 15 minut každý den. Po měsící si základní psaní osvojíte, ale síla této aplikace je v tom, že vás to bude bavit. Proto budete mít motivaci pokračovat v procvičování a stále se zlepšovat (k dispozici je řada nastavitelných her).¨

Nekamarádíte se se statistikou? Několik tipů I

Geniální je knížka, ve které jsou základy statistiky (směrodatná odchylka, výběry atd.) vysvětleny nejen pomocí vzorečků, ale i slovně, graficky a na příkladech. A hlavně lidsky:-) 

HANOUSEK Jan, CHARAMZA Pavel: Moderní metody zpracování dat - matematická statistika pro každého, Educa 1992.


P.S.: bohužel je k dostání už jen přes antikvariáty nebo v knihovnách...

Chtějí po vás rešerši vědeckých článků? Pracujte efektivně!


Když máte udělat nějakou větší rešerši, doporučuji používat buď https://scholar.google.cz/ (kde si můžete shromažďovat citace z nalezených článků), nebo výborný program https://www.mendeley.com (stojí za tím Elsevier, jehož logo najdete na řade prestižních vědeckých článků), který slouží nejen ke správě (umí automaticky vyzobat důležité věci jako autor, titulek, klíčová slova atd. z pdf), zvýrazňování i exportu citací z pdf článků, ale umí se i učit, o jaká témata máte zájem a zasílat vám pak personifikované článkové novinky...

Na vysoké škole máte proti běžným smrtelníkům jednu nespornou výhodu - narozdíl od nich se dostanete ke spoustě plných textů aktuálních vědeckých publikací (o tom jste jistě celý život snili). Jen musíte vědět jak.

Modelový příklad z VŠCHT - jděte na https://www.chemtk.cz/cs/ a tam naleznete odkazy na platformy s e-časopisy a e-knihami - stačí se přihlásit do školní sítě a máte přístup i ke spoustě plných textům článků...

Proč používat LaTeX místo Wordu?

LaTex je prostředí pro psaní dokumentů, něco jako Word. Na rozdíl od Wordu ale výstup psaný v LaTeXu vypadá mnohem profesionálněji (mimochodem - taky jej používá hodně vydavatelů skript a knížek). Když se psát v LaTeXu naučíte, už nikdy nebudete chtít znovu cokoli napsat ve Wordu...


Proč psát v LaTeXu?

+ profesionální vzhled dokumentu (Word je proti tomu hadr;) )
+ dodržuje typografická pravidla (o Wordu pomlčím)
+ jednoduché nahrazení více obrázků najednou
+ jednoduchá práce s číslováním obrázků, rovnic, tabulek
+ skvělý pro práci s referencemi a citacemi
+ hbité psaní rovnic, vzorců (ve Wordu pekelné klikání)
+ dělá přesně, co mu řeknete značkami (ne jako Word, který si dělá, co chce)
+ šablony na referát, článek, knihu, prezentaci (rozšíření Beamer), poster
- musíte se naučit pár značek (trochu podobné html)

Jak psát v LaTeXu?

Psaní v LaTeXu funguje tak, že píšete do tzv. zdrojového souboru (což je obyčejný textový soubor, jen má příponu "tex") - sem tam přidáte nějakou speciální značku (začíná zpětným lomítkem a říká LaTeXu, že třeba značka \section je nadpis a podobně), který potom jen překompilujete stiskem jedné klávesy pomocí LaTeXu, který z něj vytvoří krásný pdf dokument. Výsledky jsou proti Wordu mnohem, mnohem, mnohem, ale opravdu MNOHEM lepší:-)



Ukázka zdrojového souboru LaTeXu a výsledného pdf dokumentu

Naučit se značky, které LaTeX používá, je otázkou chvilky, pokud jste někdy zkoušeli udělat si jednoduchou html stránku; pokud ne, počítejte, že to možná vezme pár hodin. První dokument možná budete psát trochu déle než ve Wordu, ale každý další už napíšete rychleji a čím delší bude, tím více oceníte výhody, které LaTeX proti Wordu skýtá.

Srovnání typických činností při psaní referátu či záverečné práce v LaTeXu a ve Wordu


činnostLaTeXWord
formátování obecně + nemusíte prakticky vůbec řešit, žádné automatické zrady - neustále řešíte, že vám tu něco píše tučně, kurzívou, protože jste tam jednou měli text s tímto formátem; dokola řešíte velikost fontů a další nesmysly
strukturování obecně + plná kontrola; nadpis pomocí \section, pozicování obrázků automaticky dle typografických zásad - dělá si víceméně, co chce on; automatické poskakování obrázků, tabulek apod. je naprosto k vzteku
číslování obrázků, rovnic, tabulek + stačí napsat k rovnici či obrázku značku \label{MUJ_POPIS}, číslo zarovnává a čísluje automaticky - jedním slovem hrůza; ve srovnání s LaTeXem neskutečně pracné a složité
odkazování na obrázky, rovnice, tabulky + v textu lehce přes \ref{MUJ_POPIS} - vkládání křížových odkazů, dost otravné lovení v menu
číslované seznamy + pohoda, co značka \item, to puntík či číslo - automaticky přečísluje seznamy či nadpisy nejčastěji tak, jak nechcete a dát to zpět Vám dá pořádně zabrat
tabulky +/- vzhledné výsledky, je pravda, že do toho trochu musí člověk zpočátku proniknout, jak se píší; když se ale výsledek podaří, vypadá tabulka asi tak milionkrát lépe, než ve Wordu - práce s tabulkami jsou peklo samo o sobě
reference, odkazy na literaturu + stačí vytvořit tzv. Bibtex soubor, který umí vytvořit nástroje na citování - pak jen do zdrojového souboru napsat \ref{NAZEV}, což automaticky přidá odkaz ve Vámi nastavené citační normě; tu můžete jedním příkazem změnit (když se rozhodnete, že místo IEEE publikaci pošlete do Nature;) ) - horor zvlášť když se rozhodnete změnit třeba citační normu (vzhled citací)
kvalita obrázků a grafů + díky podpoře eps formátu (vektorové obrázky - grafy díky tomu i při velmi velkém přiblížení dokumentu nejsou kostičkované) velmi vysoká; samozřejmě ale podporuje i obyčejné jpg, png a další - podporuje jen bitmapové obrázky, což v praxi znamená, že když graf v takovém formátu přiblížíte, bude kostičkovaný; a ošklivý bude většinou i na první pohled
pozicování obrázků + automaticky dle typografických pravidel, jen nastavíte například šířku - dělá si víceméně co chce, práce s obtékáním textu je k vzteku
změna více obrázků najednou* + snadno - nahradím obrázky v daném adresáři a kliknu na překompilování zdrojového souboru - brutální otrava - musím měnit jeden po druhém a pokud jsem změnil velikosti, celý dokument se mi totálně rozsype; chce to mít po ruce koňskou dávku antidepresiv
vkládání rovnic + velmi rychlé, stačí se jen naučit pár značek - velmi zdlouhavé klikání, nemluvě o tom, že si zase automatické formátování bude s výsledným vzhledem rovnice dělat, co se mu zachce
výsledný vzhled dokumentu + vysoce profesionální - hadr
*obrázky jsou odděleny od textu, takže když například máte práci s 20 grafy a zjistíte, že v nich máte nějakou chybu, stačí jen nahradit obrázky v patřičné zdrojové složce a překompilovat zdrojový kód

Odkazy

https://cs.overleaf.com - online prostředí pro psaní v LaTeXu, běží normálně v prohlížeči (doporučuji; instalace na počítač je pro začátečníka trochu náročná a zbytečně by vás mohla odradit)
https://cs.overleaf.com/learn/latex/Free_online_introduction_to_LaTeX_(part_1) - pěkný úvod do LaTeXu (anglicky)

Jak nevyletět od ústní zkoušky?

Snažte se být v klidu, máte-li čas na přípravu, rozmyslete si, co budete říkat a udělejte si osnovu. Mluvte pomalu a plynule, mluvte zřetelně a nahlas.

Snažte se hlavně přemýšlet - zkouška není o nadrcených vědomostech.

Odpověď na otázku si rozmyslete, pokud potřebujete chvilku času, oznamte, že nad ní musíte chvilku přemýšlet.

Pokud otázce nerozumíte, slušně se zeptejte, zda by ji zkoušející nemohl přeformulovat. Hlavně ale nepanikařte a zarytě nemlčte!

Neplácejte nesmysly, nesnažte se za každou cenu odpovědět, nejste-li si jistí, je lepší to přiznat, než suverénně plácat hlouposti. To dokáže nás učitele hodně naštvat.

Nicméně - my učitelé vás nechceme potopit, jsme na stejné lodi;-) Často se vám snažíme pomoci, ale musíte mít ale otevřené oči a nezatemněný mozek.

Hlavně nebuďte arogantní, nehádejte se, nenaznačujte, že něco víte lépe než ostatní. A neskákejte do řeči, nechte vždy dokončit otázku.

Neseďte jako hromádka neštěstí, snažte se působit vyrovnaně (hysteriské výstupy nemá rád nikdo) - a věřte, že i posez velmi působí na vaši psychiku;-) Pro uklidnění použijte některé relaxační metody (třeba dynamické dýchání - několikrát se zhluboka nadechnout "až do břicha"), snažte se správně dýchat. A nezapomeňte, že případný nezdar není konec světa.

Jak se učit efektivně na zkoušky?

  1. dávejte pozor v hodině 
  2. motivujte se, odměňujte, hledejte praktická využití a příklady poznávané látky 
  3. opakujte ideálně ještě ten den (Nezapomínejte na Ebbinghausovu křivku zapomínání;) )
  4. dostatečně spěte (to ovlivňuje učení nejvíce, ve spánku si mozek informace rád třídí a zapamatovává) 
  5. přečtěte si něco o tom, jak se učit (třeba Jak se učit před větší zkouškou
  6. učte druhé (to je nejlepší způsob, jak si ověřit, že něco umíte) 

Neučte se jeden předmět celý den, předměty kombinujte (ideálně tak, abyste prostřídali přírodovědné s humanitními, máte-li tu možnost) - pokud budete předměty střídat, nebudete tolik unaveni jako při jedné monotónní činnosti.

Neučte se jen "nazpaměť", učte se v logický celcích. Využívejte asociace, propojení s jinými předměty.

Pokud jste nerváci

Zkuste pracovat se svým podvědomím a vsugerovat si, ze se budete nervovat až den po zkoušce. Pokud jste ve stresu, připomeňte si, že nevyspalí a nenajedení toho moc nespasíte a snažte se uklidnit i za cenu ztráty času (hra, delší procházka, výlet...)

Jakou strukturu má mít dobrý odborný text?



Dobrou strukturu odborného textu si můžete představit jako přesýpací hodiny. Horní část jako teoretickou část a dolní jako praktickou. Vaše výsledky by se potom měli nacházet přímo ve středu.

Samotné čtení si pak můžete představit jako proces přesypávání písku z jedné části do druhé - mělo by být pěkně plynulá. Autor by čtenáře textu měl vést.

Jinými slovy:

Teoretická část začne obecným (tím dáte čtenáři kontext) a zužujete se až ke konkrétnímu.

Praktická část je naopak typicky obráceně - od Vašich konkrétních výsledků se rozšiřujete až po jejich aplikaci či využití (v závěru).

Co se jednotlivých částí textu týče, měl by obsahovat:

  1. úvod - zde se čtenář dostane do problematiky
  2. tělo - celé řešení, metodika, výsledky, diskuze
  3. závěr - shrnutí, co se podařilo a co ne, kde byly úskalí atd.
Čtenář by měl po přečtení úvodu a závěru mít jasný přehled o tom, co se v práci řešilo a jaké jsou výsledky.

Oblíbené