Samotné čtení si pak můžete představit jako proces přesypávání písku z jedné části do druhé - mělo by být pěkně plynulá. Autor by čtenáře textu měl vést.
Jinými slovy:
Teoretická část začne obecným (tím dáte čtenáři kontext) a zužujete se až ke konkrétnímu.
Praktická část je naopak typicky obráceně - od Vašich konkrétních výsledků se rozšiřujete až po jejich aplikaci či využití (v závěru).
Co se jednotlivých částí textu týče, měl by obsahovat:
- úvod - zde se čtenář dostane do problematiky
- tělo - celé řešení, metodika, výsledky, diskuze
- závěr - shrnutí, co se podařilo a co ne, kde byly úskalí atd.
Čtenář by měl po přečtení úvodu a závěru mít jasný přehled o tom, co se v práci řešilo a jaké jsou výsledky.